Historie
Jak se psala historie louky Severka

Historie oblasti louky Severka:

Historie postupného obydlování vyšších horských oblastí Krkonoš se sice začala psát již v 16.století, klasické budní hospodářství, spočívající ve stavbě horských bud se však rozšířilo až v 1.polovině století 18tého. Chaloupky na naší louce v lokalitě Severka pochází dle dochovaných záznamů z 1.poloviny 19.století. Tou bezesporu nejdůležitější je dodnes proslulá Severka, v současné době jediná celoročně obydlená chalupa. V dokumentech o historii Krkonoš se dočtete, že "Enkláva má název od největší boudy, která na ní stojí, původním německým obyvatelstvem byla v lesích uzavřená skupina bud označována jako Berauerberg Bauden. Vzhledem k relativní odlehlosti tu nedošlo k nové výstavbě a enkláva si zachovala původní charakter s rozptýlenou zástavbou a barevnými loukami."

Otto Berauer se narodil v červnu 1877 na luční enklávě Severka v chalupě dnes zvané Studánka jako nejméně čtyři generace před ním. Krásné, ale drsné místo na severním úbočí Liščí hory se po staletí až do roku 1945 jmenovalo Berauerberg, tedy Berauerův Vrch. Ottovi předci dokonce zakládali osadu Pec, nejstarší nám známý je Georg Berauer narozený kolem roku 1600. Se synem Georgem juniorem jsou uvedeni jako jediní Berauerové v nejstarším seznamu boudařů z roku 1644. Otto byl jejich potomek v přímé linii , nejméně desátou generací Berauerů v Peci. S manželkou Annou měl mnoho dětí, dva ze synů byli slavnými lyžaři. Ze Severky se Otto s Annou později přestěhovali k jeho matce na příznivější lokalitu Braunberg, dnes zvanou Hnědý Vrch. Jejich bezejmenná chalupa čp. 55 tu stojí pod hotelem Energetik dodnes. Otto byl hospodář, dřevař a učitel lyžování.

Dalším z majitelů byl i Václav Luczka , původním povoláním pekař, který se v roce 1945 rozhodl v Peci se usadit. Hledal vhodné stavení ke koupi a na první pohled podlehl romantickému vzhledu louky, neopakovatelnému výhledu na Sněžku a Studniční horu a jelikož byly chalupy na louce po odsunu Němců prázdné, dvě z nich ihned koupil. V náhlém popudu pak přejmenoval Berauerberg na Severku. To už louce i hlavní chalupě zůstalo. Kouzlu louky, ale i osobnímu šarmu Václava podlehla i Maria, která, jak se traduje přišla jednou na borůvkový pohár a už tu zůstala 40 let. Chovali spolu krávy a díky rozmachu turistiky , rekreace a dobré poloze chalupy se stala v poválečných letech Severka nejen známou, ale doslova vyhlášenou horskou boudou.

Atmosféra ve veliké zasklené verandě a v roubené setnici s kachlovými kamny byla neopakovatelná a oči tu hostům rozjasňovalo i památné medvědí mléko, které si poprvé před více než 60ti lety objednal doktor Votava a i když se dnes svařené mléko s medem a pořádným panákem rumu nabízí i jinde v Krkonoších, původní receptura a jeho věhlas pocházejí právě ze Severky.

Pan Luczka zemřel v roce 1995, ostatně konce režimu se dočkala i jeho žena. Do chalupy se vrátila jejich dcera Hana, později Veselá a v tradici hospodaření pokračovala. Hospodářství rozšířila o chov koní.

Rodina Veselých vlastnila Severku do r.2018 , a jen díky jejich mnohaleté práci a dennímu úsilí, péči o oblast údržbou cest, vodotečí, místních zdrojů vody a díky ochraně louky před náletovými dřevinami, pravidelnou senosečí a údržbou si louka zachovala svůj vyjímečný ráz a především rozsah flory. V létě zde vidíme mnoho vzácných a krásných druhů lučních květin, které jsou dnes ohroženými druhy. Chov koní vystřídalo stádečko ovcí na pastvinách kolem chalupy.

Severka je také od r. 2000 prohlášena Českým národním památkovým ústavem, resp. Ministerstvem kultury za Národní kulturní památku

Okolní chalupy: Souběžný vznik a dostavba okolních chalup a roubenek kolem Severky byl dán rozšiřováním potřeb a počtu hospodařících pánů a držitelů Severky.

Pro chalupy je společné, že jsou vystavěny na obdélném půdorysu s kamennou podezdívkou a sedlovou střechou. Tyčí se nad nad údolím Zeleného dolu na louce, jež je dnes rovněž chráněna, pro změnu zařazením do projektu Life corcontica. Chalupy jsou v ose/orientaci SZ - JV. Kamenná podezdívka k severní straně vyrovnává svažitost příkrého terénu. Dodatečně k některým přibyly verandy či přístavby ( Severka, Světýlko). Typické a praktické tu byly tzv.seníkové vikýře, stavěné do stráně. Přízemí domů jsou (naštěstí dodnes) s roubenými trámy a bílou vymazávkou spar.

Ve 20.století zaznamenala celá louka poměrně bouřlivý vývoj plný změn a i pohnutých lidských příběhů. Podíl na tom měly obě světové války, mísení českého, německého a polského obyvatelstva v této oblasti, násilný odsud německých obyvatel v letech 1945-46,  a v neposlední řadě pak nástup komunistického režimu a jeho ideologie společného majetku, ústící v přeměnu mnoha horských, historicky cenných objektů na chaty podnikové rekreace.

V případě celé louky Severka naštěstí "škody", napáchané v tomto období nebyly zásadní a odmyslíme-li si architektonicky "vyjímající se " trafostanici, aspirující dnes polohou na bizarní dominantu louky, můžeme s úlevou konstatovat, že chaloupky mají své dobové kouzlo.

Chaloupky dnes:

Chalupa č.p. 71 - po pravé straně za vodárnou - objekt k rodinné rekreaci několika rodin a jejich přátel

Chata Severka, č.p. 69. - objekt se připravuje k obnovení provozu a tradice Severeky, tak, aby poskytl jak přístřeší ubytovaným, tak dobré občerstvení všem turistům

Horská chata Světýlko , č.p.73 - zrekonstruovaný objekt soukromých majitelů, využíván celoročně k rodinné rekreaci majitelů

Chaloupka Na konci světa, č.p. 74- objekt k pronájmu, popis naleznete zde

Chata Větrník č.p. 72- objekt k pronájmu, popis naleznete zde

Chata Studánka č.p. 66

Chata Kamzička č.p. 67

Opravdu není nadneseným výkřikem, že louka Severka je místem pro ubytování s nejkrásnějšími krkonošskými výhledy . V jedné linii se Vám při jasném počasí otevírá pohled na tři nejvyšší krkonošské hory, Luční, Studniční a Sněžku. Někdy i v létě ještě vidíte známou "Mapu republiky", tradiční poslední bílé (sněhem pokryté) místo Krkonoš. Máte-li štěstí na počasí, tyto výhledy se Vám neomrzí v žádném ročním období a ve všech proměnách roku, ať už jsou hory pokryté sněhem, louky v létě rozkvetlé a kopce zelené nebo plné podzimní barevnosti a hnědozlatých strání.

Přijeďte se podívat a dáte nám za pravdu !

Máte krásnou fotku z této oblasti? Současnou či starší? Pochlubte se nám svým úlovkem, pošlete nám ji mailem a připište více o jejím pořízení.

Zajímavý je i odkaz na historické fotografie Krkonoš